1A/ Co potřebují rodiče, aby mohli být víc a lépe přítomní pro své děti  

Anotace:

Rodiče jsou vystaveni řadě stresorů, které oslabují jejich kapacitu projevit dítěti vřelost. Zároveň jim často chybí kompetence pro řešení náročných situací ve výchově. Intenzifikace rodičovství znamená více nároků na ně, podpora rodičů však nestoupá. Dobře nastavený systém podpory rodin, včetně systému primární prevence, může předejít oslabení rodičů, a tak i negativním dopadům na děti.

PhDr. Eliška Kodyšová, Ph.D.:  – Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN, Vědecká pracovnice – projekt iPREV, prevence v rodinách a komunitách

APERIO – Společnost pro zdravé rodičovství, předsedkyně rady spolku

Sociální psycholožka a odbornice na podporu rodičů a primární prevenci. Dlouhodobě působila v organizaci Aperio – Společnost pro zdravé rodičovství, kterou v letech 2016–2024 vedla. Věnuje se podpoře kvalitních a efektivních přístupů v práci s rodiči v různých životních situacích, a to jak v rámci mezinárodní sítě EurofamNet, tak ve své práci na Klinice adiktologie, kde působí v projektu iPREV.

2A/ Mezi systémem a realitou: péče o duševní zdraví dětí a rodin

Multidisciplinární přístup organizace Zahrada pro duši, p.o.

Anotace: 

Péče o duševní zdraví dětí a dospívajících stojí na pomezí rodinného prostředí, školy, odborných služeb a vlivu digitálního světa. Prezentace se zaměřuje na to, jak mohou rodiče, školy a odborníci efektivně spolupracovat při podpoře zdravého psychického vývoje dítěte a jaké překážky této spolupráci často brání. Důležitým tématem je tak vyjasnění kompetencí jednotlivých aktérů, komunikace mezi rodinou a školou a vytváření bezpečného prostředí, které dětem umožní zvládat nároky současné společnosti.

Součástí bude také reflexe dopadu sociálních sítí a online prostředí na psychiku dětí a dospívajících, včetně rizik spojených s tlakem na výkon, sebeprezentací, kyberšikanou či nadměrným užíváním digitálních technologií. Přednáška nabídne pohled na to, kde systém podpory funguje, kde naráží na limity reality každodenní praxe a jak lze posilovat spolupráci mezi rodinou, školou a odbornou péčí ve prospěch dítěte.

PhDr. Markéta Školoudová – ředitelka organizace Zahrada pro duši, p. o.

Sociální psycholožka, pedagožka, krizová interventka a původně také porodní asistentka. Profesně působila mimo jiné v Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí. Ve své práci propojuje zdravotnickou, psychologickou a terapeutickou perspektivu a zaměřuje se na multidisciplinární spolupráci a dostupnost včasné podpory pro děti a rodiny.

MUDr. Michal Považan – primář Centra duševního zdraví pro děti a adolescenty Praha, Zahrada pro duši, p. o.

Psychiatr specializovaný v oboru dětské a dorostové psychiatrie. V letech 2010–2025 působil jako primář Dětského oddělení Psychiatrické nemocnice Bohnice, od ledna 2026 je primářem Centra duševního zdraví pro děti a adolescenty Praha. Dlouhodobě se věnuje systémové podpoře duševního zdraví dětí a dospívajících, krizové péči a multidisciplinární spolupráci. V roce 2005 byl spoluautorem projektu EUNOMIA a získal Národní psychiatrickou cenu prof. Vladimíra Vondráčka.

3A/ Když to děti nemají komu říct: osamocenost v příbězích z linky důvěry 

Příspěvek představí zkušenosti Modré linky s tématy, která mladé lidi nejčastěji trápí, i s důvody, proč je pro ně někdy těžké svěřit se blízkým nebo vyhledat pomoc ve svém okolí. Zazní zkušenosti krizových interventů z telefonické, chatové i osobní podpory, které ukazují, jak důležitý je bezpečný prostor pro sdílení, přijetí a včasnou pomoc. Příspěvek se zaměří také na možné příčiny pocitů izolace a osamělosti u dětí a dospívajících a představí význam dostupných podpůrných služeb, vztahů a citlivé komunikace v prevenci závažnějších psychických obtíží. 

Mgr. et Mgr. Aneta Habartová – Modrá linka, z.s., vedoucí služeb

Sociální pracovnice, krizová interventka a vedoucí odborného centra podpory a linky důvěry s celorepublikovou působností Modrá linka. Dlouhodobě se věnuje práci s lidmi v akutní krizi, klientům s poruchami příjmu potravy i cizincům v náročných životních situacích. Pedagogicky působí i v oblasti komunikace a metodické podpory v sociálních službách. Aktuálně je frekventantkou šestiletého sebezkušenostního výcviku v gestalt terapii.

4A/ Když se vytrácí bezpečí: jak rozpad rodiny zasahuje psychiku dítěte 

Anotace:

Příspěvek se zaměří na dopady rozpadu a konfliktů v rodině na psychiku dítěte – zejména na pocity nejistoty, osamocenosti, ztrátu bezpečí i viditelné projevy psychických obtíží. Rozvádí se přibližně 40 % manželství a ročně projde rozvodem rodičů více než 19 000 nezletilých dětí. Lektorka se zaměří, jak mohou rodiče, škola i odborné služby pomoci zmírnit negativní dopady rozpadu partnerství na dítě a podpořit jeho stabilitu a vztahy. Součástí budou také konkrétní doporučení pro včasnou pomoc dětem a lepší propojení škol, poraden, odborníků a komunitních služeb. 

Mgr. et Bc. Jitka Musilová, DiS. – Centrum prevence a metodické podpory při PPP Královéhradeckého kraje, vedoucí

Psycholožka, terapeutka a supervizorka ve školství působí jako vedoucí Centra prevence a metodické podpory při Pedagogicko-psychologické poradně Královéhradeckého kraje. Jako lektorka spolupracuje s Českým institutem individuální psychologie Alfreda Adlera Mansio a s organizací Semiramis, z.ú. Dlouhodobě se věnuje podpoře dětí ohrožených konflikty v rodině a ve škole, práci s emocemi a vztahy po rozpadu rodiny i prevenci psychických obtíží u dětí a dospívajících. Ve své práci propojuje poradenský, terapeutický a preventivní přístup a zaměřuje se na podporu bezpečného prostředí pro děti. Podporuje mezioborovou spolupráci školských a odborných služeb. 

1B/ Když pomáhá být spolu: komunita jako opora rodin 

Jako 12 letá dívka řešíte dost závažné věci – očekává se, že byste měla mít skvělý kroužek, bezva třídu ve škole, harmonickou rodinu a sama o sobě být uvědomělá, nepodléhat bludům, závislostem, pochybám…O vlastních kvalitách, jako je krása, vtip, úspěch, chytrost nemá smysl se zmiňovat – ty jsou samozřejmé! V podobných intencích se pohybují i myšlenky rodičů. Jak to všechno lze zvládnou? Technik je mnoho, ale umět je použít, vyznat se, není jednoduché. Je fajn, když se máte s kým poradit/sdílet. Od toho jsou tu např.komunitní centra – nabízí bezpečný prostor, neformální vzdělávání, informační servis, podporující profesionální poradenství, růstové skupiny, dětské kluby, zážitkové aktivity, prostor pro setkávání, dostupné ceny. Některé zátěže zde přijdou o svou sílu. Některé radosti získají na intenzitě. Příspěvek Pexesa (za Unii center) se zaměří na formativní vliv komunitních center na děti a celý rodinný systém.  

Mgr. Michaela Bernardová – Pexeso – kulturně komunitní centrum pro rodiny na Zbraslavi, člen Unie center pro rodinu a komunitu

Socioložka, dlouholetá pracovnice v oblasti podpory rodin a komunitního života. Působí v organizaci Pexeso, která se zaměřuje na podporu rodin, mezigeneračních vztahů a komunitního života na Zbraslavi. Ve své práci propojuje zkušenosti z oblasti rodinné politiky, komunitní práce a péče o duševní zdraví.  Dlouhodobě se věnuje tématům podpory rodin, dostupnosti služeb a rozvoje komunitního prostředí, které posiluje jedince i vztahy a předchází sociální izolaci.

2B/  První pomoc pro rodinu: orientace, podpora a cesta ven z krize 

Anotace: 

V době rostoucí nejistoty, osamocenosti a tlaku na výkon nepotřebují podporu pouze děti, ale také jejich rodiče. Mnoho rodin dnes hledá bezpečný prostor, kde mohou sdílet své obtíže, získat oporu, orientaci i praktickou pomoc při zvládání náročných životních situací spojených s partnerským, rodičovským i pracovním životem.  Příspěvek představí možnosti přímé podpory rodin prostřednictvím poradenství, podpůrných skupin, vzdělávacích a komunitních aktivit i preventivních programů zaměřených na posilování vztahů, rodičovských kompetencí a prevenci sociální izolace. Součástí bude také zkušenost z prostředí rodinného centra jako místa, kde se rodiče během důležité životní etapy zakládání rodiny a péče o děti mohou vzdělávat, setkávat, sdílet i aktivně zapojovat. Místa, kde se dobře cítí malí i velcí a kde je primární prevence realizována přirozenou a nenásilnou formou skrze vztahy, komunitu a každodenní podporu.

Ing. Veronika Habrová, Ph.D. – vedoucí projektu, Rodinné centrum Klubíčko Kroměříž

Lektorka, realizátorka projektů a odbornice na podporu rodin a komunitního života. V Rodinném centru Klubíčko Kroměříž se dlouhodobě věnuje rozvoji prorodinných aktivit, vzdělávání rodičů a podpoře komunitních služeb zaměřených na děti a rodiny. Podílí se na realizaci projektů podporujících slaďování rodinného a pracovního života, mezigenerační spolupráci i prevenci sociální izolace. Ve své práci propojuje důraz na vztahy, komunitu a praktickou podporu rodin v každodenním životě.

3B/ Rodina v kontaktu: proč společný čas chrání duševní zdraví nejen dětí 

Příspěvek představí zkušenosti Rodinného centra Praha s podporou vztahů, komunikace a odolnosti v rodinách. Zaměří se na to, proč dnes rodiče i děti potřebují bezpečný prostor pro sdílení, podporu a budování zdravých vztahů a jak může osamocenost ovlivňovat fungování rodiny i psychickou pohodu jejích členů. Důležitým tématem bude také schopnost zvládat náročné situace, nejistotu a změny bez ztráty vztahů, bezpečí a důvěry. Právě odolnost pomáhá dětem i dospělým lépe zvládat krize, konflikty či životní ztráty a posiluje schopnost rodiny zůstat oporou i v obtížných obdobích. Zazní zkušenosti z práce s rodinami, principy vycházející mimo jiné z individuální psychologie Alfreda Adlera i konkrétní příklady programů zaměřených na komunikaci, posilování vztahů, rodičovských kompetencí a resilience. Součástí budou také doporučení, jak podporovat rodiny nejen na úrovni jednotlivých služeb a komunit, ale také systémově – prostřednictvím preventivních a prorodinných opatření.

Ing. Marie Macounová – zakladatelka a ředitelka, Rodinné centrum Praha

Lektorka, poradkyně a dlouholetá organizátorka prorodinných programů. Od roku 2011 vede Rodinné centrum Praha, které se zaměřuje na podporu rodin, partnerských vztahů, rodičovských kompetencí a prevenci vztahových krizí. Dlouhodobě se věnuje přípravám snoubenců na manželství, vedení kurzů pro rodiče i pobytových programů zaměřených na komunikaci a vztahy v rodině. Ve své práci propojuje praktickou podporu rodin, vzdělávání a komunitní přístup. Je spoluautorkou několika vzdělávacích programů pro rodiče a rodiny.

 Bc. Lucie Smolíková

Vystudovala andragogiku a po mateřské dovolené působila jako lektorka předškolní přípravy dětí. Dlouhodobě pracovala také s pěstounskými rodinami a absolvovala řadu vzdělávacích programů zaměřených na náhradní rodičovství, prevenci a komunikaci. V Rodinném centru Praha působí od roku 2010, podílí se na koordinaci a tvorbě programů centra a vede víkendové pobyty pro maminky s dětmi, letní pobyty pro rodiny, přednášky pro veřejnost i kurzy efektivní komunikace. Ve své práci se zaměřuje na podporu vztahů, rodičovských kompetencí a vytváření bezpečného prostoru pro rodiny. 

4B/ Rodiče pod tlakem: skrze emoce posilujeme vztah

Julie Lipská, klinická psycholožka – Iniciativa 2023, Předsedkyně think-tanku 

Anotace přednášky:

Kdo o sobě může s jistotou říct, že je za všech okolností vždy dobrý rodič? Asi nikdo. Všichni ale dobrým rodičem pro své děti být chceme. Emotion Focused Skills Training – neboli terapie zaměřená na emoce cílená na rodiče – vychází právě z předpokladu, že každý chce být pro své dítě tím nejlepším rodičem, ale někdy neví jak nebo se mu to nedaří. Skrze humanistické principy empatie, akceptace a autenticity terapeut rodiči pomáhá v tom, aby se vztah mezi ním a dítětem zlepšil a leckdy narušené pouto mezi nimi  se obnovilo. EFST vychází z principu tzv. kaskády, kdy terapeut skrze empatickou validaci prožívání rodiče pomáhá rodiči identifikovat jeho vlastní emoční pasti, bránící mu empaticky validovat prožívání svého dítěte. Nedávné výzkumy potvrzují, že tento program vede ke zmírňování symptomatiky na straně dítěte, zvýšení pocitu důvěry ve vlastní kompetence (self-efficacy) na straně rodičů, zvyšování důvěry rodičů ve vlastní schopnost pomoci svým dětem, když prožívají těžké emoce, snižování obav na straně rodičů ze zapojení se do procesu zotavování dítěte a snižování sebeobviňování na straně rodičů. V době, kdy podle některých studií 13-17 % dětí a mladistvých na světě trpí duševním onemocněním, je nejvyšší čas rodičům i pečujícím o děti nabídnout pomoc, která bude účinná. 

Julie Lipská – klinická psycholožka, psychoterapeutka, supervizorka a vedoucí think-tanku Iniciativa 2023.

Je členkou Českomoravské psychologické společnosti, Společnosti psychosomatické medicíny ČLS JEP a předsedkyní České asociace pro PCA (PCA – person-centered approach). Iniciativa 2023 podporuje dostupnou kvalitní psychologickou péči pro dospělé i děti. Skrze systémové změny usiluje o to, aby každý, kdo potřebuje pomoc, k ní měl přístup. Přináší do ČR research-informed metodu Emotion Focused Skills Training, která je zaměřená na práci s rodiči a za klíčový faktor terapeutické změny považuje kvalitu vztahu mezi rodičem a dítětem.