Nejlepší prevencí psychických obtíží i osamělosti je dobrý vztah. Investice do vztahů není něco navíc, ale jedna z nejúčinnějších forem prevence,“ zní hlavní poselství kulatého stolu Duševní zdraví dětí a fenomén osamocenosti, který se konal 8. června 2026 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

Akci uspořádala Nadace Sirius v odborné spolupráci s Rodinným svazem ČR, Sítí pro rodinu a Unií center pro rodinu a komunitu pod záštitou poslance Parlamentu ČR Václava Pláteníka.

Příspěvky odborníků z oblasti psychologie, psychiatrie, školství, prevence, rodinných a komunitních center ukázaly, že duševní zdraví dětí nevzniká primárně v ordinacích odborníků, ale v každodenních vztazích. V rodinách, mezi vrstevníky, ve školách, komunitách a dalších prostředích, kde děti zažívají přijetí, blízkost, bezpečí a pocit, že někam patří.

Napříč vystoupeními zaznívalo, že rodiče mají velký zájem být pro své děti dobrými rodiči. V kontrastu s tím však odborníci upozorňovali na rostoucí tlak, kterému rodiny čelí. Mnozí rodiče dnes nežijí v nedostatku dobré vůle, ale v nedostatku času. Snahu zajistit rodině důstojné živobytí často provází ekonomický tlak, nejistota, únava a přetížení. Péče o děti, vztahy a rodinu bývá společensky podceňována, přestože právě ona představuje jeden z nejvýznamnějších ochranných faktorů duševního zdraví. Z pohledu odborníků potřeba větší empatie, emoční blízkosti, vřelosti a schopnosti porozumět světu dnešních dětí a dospívajících. Nedegradovat jej nebo bagatelizovat, že jde o generaci „sněhových vloček“. Problém není v dětech, ale v chybějící podpoře, protože dnešní svět složitější, náročnější (včetně vlivu digitálních technologií) a děti potřebují bezpečné průvodce. Ti jsou ale často pod extrémním tlakem na výkon, kterému čelí.

Rodinná politika proto nemůže být v područí politiky zaměstnanosti a být zaměřena pouze na podporu účasti rodičů na trhu práce. Výchovná péče je skutečnou prací, byť nehonorovanou. Proto je stejně důležitým úkolem státu je chránit prostor pro rodinný život, péči a vztahy jako podporovat vhodné nabídky pracovních pozic (zkrácených úvazků, a dalších flexibilních forem práce) . Čas věnovaný dětem, partnerům a rodině není soukromým luxusem, ale významnou investicí do duševního zdraví současné i budoucí generace. Pečovat musí být stejně prestižní jako vydělávat peníze.

Účastníci kulatého stolu proto zdůraznili, že rodinná politika by neměla být zaměřena pouze na ekonomickou podporu rodin, ale na vytváření podmínek, které rodičům umožní být svým dětem skutečně nablízku. Je také otázkou prevence psychických obtíží, osamělosti a budoucí společenské soudržnosti.

Výrazným tématem byla také role komunit. Drakiády, rodinné dny, sousedská setkání, kluby pro rodiče, komunitní akce nebo aktivity rodinných center bývají někdy vnímány jako doplněk „skutečné pomoci“. Ve skutečnosti však vytvářejí prostor pro vznik vztahů, sdílení zkušeností, mezigenerační setkávání a budování podpůrných sítí. Právě zde se často předchází osamělosti dětí i rodičů dříve, než se z ní stane závažný problém. Komunita není nadstavba. Je jedním z přirozených ochranných faktorů duševního zdraví.

Pokud chceme posilovat duševní zdraví dětí, nemůžeme se soustředit pouze na rozšiřování odborných služeb. Ty jsou nezbytné a děti, které pomoc potřebují, na ni mají právo. Protože děti nepotřebují pouze odborníky ve chvíli, kdy je jim zle. Byť služby včasné pomoci při duševních potížích jsou nutně potřeba a stát je má zajistit. Potřebují také rodiče, kteří na ně mají čas a prostor, a komunity, ve kterých mohou společně vyrůstat. A rodiče musí zažít společenské uznání a potvrzení ve svém úsilí.

Významná shoda panovala také v otázce financování služeb pro rodiny. Rodinná centra, komunitní centra komunitní služby, poradny a krizová centra duševního zdraví opakovaně upozorňují, že dlouhodobou a kvalitní práci nelze stavět na každoroční nejistotě. Pokud mají služby poskytovat stabilní podporu rodinám a plnit preventivní roli, potřebují předvídatelné a víceleté financování. Právě stabilita a dostupnost služeb je jedním z předpokladů stability rodin.

Na základě diskuse a zkušeností odborníků byly formulovány následující návrhy opatření:

Doporučená opatření

1. Podpora a ocenění vztahu rodič–dítě jako explicitní cíl veřejných politik

Zařadit podporu vztahů mezi rodiči a dětmi mezi cíle preventivních strategií státu, krajů i obcí. Podpora flexibilních úvazků.

Opatření:

• podpora programů společného času rodičů a dětí,
• rozvoj rodinných a komunitních aktivit,
• osvětové kampaně zaměřené na význam kvatitních vztahů,
• podpora pozitivního obrazu rodičovství a rodinného života,
• podpora flexibilních úvazků pro rodiče.

Opora v praxi: Michaela Bernardová, Veronika Habrová, Aneta Habartová.

2. Systematická podpora rodičovských kompetencí

Podpora dostupných programů zaměřených na komunikaci s dítětem, práci s emocemi, budování vztahové vazby, zvládání konfliktů a digitální výchovu.

Opatření:

• podpora evidence-based programů,
• metodická podpora a financování evaluací,
• implementace ověřených přístupů (např. EFST).

Opora v praxi: Eliška Kodyšová, Marie Macounová, Julie Lipská.

3. Podpora komunitních a rodinných center jako prevence osamělosti

Komunitní a rodinná centra vytvářejí přirozený prostor pro vznik vztahů, sdílení zkušeností a budování podpůrných sítí.

Opatření:

• stabilní a víceleté financování center pro rodinu
• ukotvení center v systému preventivních služeb.

Opora v praxi: Michaela Bernardová (Pexeso), Veronika Habrová (Klubíčko), Marie Macounová (Rodinné centrum).

4. Podpora volnočasových a komunitních nevýkonnostních aktivit

Podporovat aktivity zaměřené na společné prožívání času, vztahy a komunitní život, nikoli primárně na výkon a soutěžení.

Opatření:

• podpora rodinných dnů, sousedských setkání, výletů a mezigeneračních aktivit,
• dostupnost aktivit pro všechny rodiny,
• podpora kroužků ve školách a nevýkonnostního sportování.

Opora v praxi: Michaela Bernardová (Pexeso), Veronika Habrová (Klubíčko)

5. Posílení dostupnosti školních psychologů a sociálních pedagogů

Škola představuje jedno z nejdůležitějších míst pro včasný záchyt psychických obtíží a osamělosti.

Opatření:

• navýšení počtu školních psychologů a sociálních pedagogů,
• stabilní financování těchto profesí,
• vzdělávání a propojení školních odborníků s poradenskými a komunitními službami.

6. Reakce na vysoký počet dětí vyrůstajících bez každodenního soužití s oběma rodiči

Rozšířit dostupnost služeb pro rodiny procházející rozchodem nebo rozvodem.

Opatření:

• dostupná mediace,
• práce s emocemi dítěte během rozpadu rodiny,
• spolupráce škol, poraden a sociálních služeb,
• destigmatizace vyhledání pomoci.

Opora v praxi: Jitka Musilová a zkušenosti dalších organizací pracujících s rodinami v krizi.

7. Stabilní a víceleté financování služeb včasné pomoci

Vedle prevence je nezbytné zajistit dostupnou pomoc dětem a rodinám, které již psychické obtíže prožívají.

Opatření:

• víceleté dotační programy,
• rozvoj linek důvěry, krizových center a nízkoprahových služeb pro děti a mladé lidi,
• dostupnost služeb napříč regiony,
• vytvoření funkční sítě návazné péče, kam mohou školy, rodinná centra i poradny děti a rodiče směrovat, když čekací doba na klinické psychology a psychiatry je cca 6 měsíců.

Opora v praxi: Modrá linka (Aneta Habartová), Zahrada pro duši (Michal Považan, Markéta Školoudová), PPP Královéhradeckého kraje (Jitka Musilová).