Jak podpořit rodiče, kteří čelí nejistotě, přetížení a rostoucím nárokům na péči o rodinu? Kulatý stůl Nové výzvy rodičovství propojil aktuální výzkumná zjištění se zkušenostmi organizací, které rodiny každodenně doprovázejí. Zdůraznil význam podpory partnerských vztahů, rodičovských kompetencí a dostupné pomoci v místních komunitách. Na jeho přípravě spolupracoval také Rodinný svaz.

Akce se konala 21. října 2026 v Poslanecké sněmovně v rámci cyklu kulatých stolů Systémová podpora rodin jako investice do budoucnosti.

Co ukazují výzkumy o současném rodičovství

Úvodní teoretická část se zaměřila na výsledky zkoumání životních očekávání rodičů a bezdětných a jejich vzájemné porovnání v nové Zprávě o rodině 2026. Příspěvek přednesla Ing. Sylva Höhne, jedna z autorek zprávy z výzkumného institutu RILSA.

O mentální zátěži v rodině a jejím sdílení mezi partnery hovořili na základě společného výzkumu PhDr. Eliška Kodyšová, Ph.D., z organizace Aperio – Společnost pro zdravé rodičovství, z. s., a Mgr. Miroslav Líbal z Anreva Solution, s. r. o.

Nárokům na psychickou odolnost v měnící se rodině a komunitě se věnovala PhDr. Simona Hoskovcová, Ph.D., z University of New York in Prague.

Dopolední blok zakončila představením výzkumu o rodičovské lítosti Mgr. Lenka Štěpánková, Ph.D., která působí v Institutu pro psychologický výzkum a na katedře psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Společným jmenovatelem příspěvků byla znepokojivá psychická kondice rodičů. Vystupující poukazovali na souvislosti mezi obavami ze společenského vývoje, odolností vůči těmto tlakům, komunikací a ochotou sdílet pečovatelské povinnosti. Pozornost věnovali také nedostatečné podpoře a ocenění matek i společenským tabu spojeným s náročností mateřství.

Hovořilo se například:

• o obavách rodičů a bezdětných z blízké budoucnosti – ze zhoršení životní úrovně, nároků péče o závislé členy rodiny, klimatických změn, upřednostňování vlastních zájmů na úkor druhých a fyzické zátěže. Rodiče přitom vyjadřovali obavy ve větší míře než bezdětní;
• o tom, že přetížení spojené s nutností všímat si potřeb rodiny, plánovat a zajišťovat jejich naplnění pociťuje podle prezentovaného výzkumu 66 % žen oproti 34 % mužů. Tato nerovnováha přispívá k pocitu nespravedlivého zacházení a nespokojenosti;
• o snížené odolnosti vůči negativním jevům v životě společnosti;
• o nenaplněných potřebách matek a zátěži rodičovského závazku.

Přednášející se shodovali v návrzích opatření, která by pomohla uvedené výzvy zvládat. Jde zejména o posílení prorodinného klimatu, komunitního života, partnerských kompetencí a rodičovské sebejistoty, která podpoří aktivní přístup k řešení problémů.

Zkušenosti organizací, které pomáhají rodinám

Odpolední blok byl věnován prezentacím práce organizací působících v oblasti podpory rodin.

Bc. Tereza Komárková z České asociace pro psychoterapii, z. s., hovořila o tom, jak vést děti k užitečnému používání umělé inteligence. Kladla důraz na osobní příklad a komunikaci s dětmi, která jim pomůže naučit se technologie správně používat.

Mgr. Elena Lenártová a PhDr. Petra Nebesová, DiS., z Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy CSSP představily práci poradny na příkladech obtíží, s nimiž rodiče přicházejí. Patří mezi ně hledání podpory pro dítě, potřeba ujištění o vlastních rodičovských kompetencích, orientace v možnostech pomoci nebo porozumění potřebám dítěte.

Bc. Štěpán Jindra z Nadace Sirius prezentoval informační portál Šance Dětem. Praxi Rodičovské linky, kterou provozuje Linka bezpečí, z. s., popsala Mgr. Kateřina Schmidová.

V příspěvku Nové výzvy rodičovství – hlasy z terapeutovny potvrdila Mgr. Jana Divoká z Terapie CZ, s. r. o., zjištění předchozích vystupujících o podobách strachu a náročných životních situacích, s nimiž se rodiče potýkají.

Rodinná centra jako dostupná podpora

Skutečným světlem v popisované nelehké situaci rodičů a jejich dětí byla vystoupení Veroniky Vlkové z rodinného centra Nová Trojka a zástupkyň Centra pro rodinu Ráj, z. s., Hany Školoudové a Ing. Evy Fialové.

Veronika Vlková představila příklady toho, jak programy centra odpovídají na současné výzvy, zejména na izolaci, vyhoření, digitální svět, nároky sendvičové generace a potřeby rodin v ohrožení.

Hana Školoudová a Eva Fialová popsaly tři stupně pomoci rodinám: od nabídky bezpečného prostoru a aktivit založených na vrstevnické podpoře přes skupinové vzdělávání až po adresnou individuální podporu formou párového a rodičovského poradenství a partnerského a životního koučinku.

V závěru tohoto bloku opakovaně zaznívaly požadavky:

• uznat rodinná centra jako součást základní preventivní občanské vybavenosti v obci;
• ukotvit systém financování jejich preventivní činnosti;
• umožnit systematické vzdělávání lektorů v regionech.

Podpora stability vztahů a vědomého rodičovství je tou nejvýznamnější investicí do budoucnosti.

Pořadatelem kulatého stolu byla Nadace Sirius, odborným garantem Unie center pro rodinu a komunitu. Akce se konala pod záštitou poslance Parlamentu ČR Mgr. Václava Pláteníka, MA, LLM. Prezentace jsou k dispozici zde.