Zástupci Rodinného svazu ČR navštívili dva rodinné svazy v Berlíně. Byly jimi  Familienbund der Katholiken a Deutscher Familienverband (DFV). České delegáty zajímala primární prevence, sociální dávky pro rodiny, formy a kvalita předškolní péče, vedení diskuse s politiky, vzdělávání k dlouhodobým vztahům. Stranou nezůstaly ani zkrácené úvazky, volební právo mladistvých, daně a bonusy pro rodiny, úloha seniorů ve společnosti.

Dlouhá historie rodinných svazů v Německu

Deutscher Familienverband byl založen v r. 1924 jako svaz početných rodin, Familienbund der Katholiken byl založen v roce 1953. Struktura členských svazů zasahuje jednotlivé obce a spolkové země. Společnou platformou všech, tedy vedle zmíněných rodinných svazů ještě Evangelikální pracovní skupinu Rodina (EAF), Asociaci svobodných matek a otců (VAMV) a Asociaci dvojnárodních rodin a partnerství (EAF), je AGF (Arbeitsgemeinschaft der deutschen Familienorgansationen).  Ačkoli mají jednotlivé organizace různé zájmy a odlišné postoje, potkávají se každé 4 – 6 týdnů ke společným setkáním, výměně informací. Politický lobbing usnadňuje tamním rodinným svazům skutečnost, že jsou považovány za legitimní součást občanské společnosti. Jsou poradními orgány politických stran a jaké takové jsou podporovány vládou.

…každá politická strana v Německu má svého mluvčího pro rodinnou politiku.

Vzhledem ke spolkovému uspořádání Německa je život obyvatel jednotlivých spolkových republik ovlivněn autonomními rozhodnutími vedení jednotlivých spolkových republik. Týká se to i pojetí vzdělávacího systému a sociálního systému s dopadem do rodin. Jinak řečeno, s ohledem na různé rozdělení dávek a podpor rodinám se rodiny v různých spolkových zemích mají lépe než jiné. Totéž se týká např. práce policie a dalších institucí.

O co rodinné svazy usilují

Ulevit rodičům od nespravedlivé finanční zátěže

Koncem minulého roku skončila ne zcela úspěšná celoněmecká kampaň obou zmíněných rodinných svazů s názvem Rodiče žalují (Elternklagen), která chtěla dosáhnout toho, aby více než 11 milionů rodičů s nezletilými dětmi neplatilo do sociálního zabezpečení hned dvakrát: jednak příspěvkem na pojištění penzijní, zdravotní a péči a jednak náklady na výchovou dětí. Kampaň měla formu žaloby konkrétních rodin u Spolkového ústavního soudu v Karlsruhe. Důvod žaloby byla diskriminace dětných oproti bezdětným. Soud vyhověl žalobě jen v tom, že rodiče, kteří vychovávají děti mohou platit snížené odvody na pojištění na péči.

Senioři volí „cizí“ budoucnost aneb volební právo od narození

Mezi roky 2020 – 2035 se zvýší podíl seniorů o cca 22%. To představuje 43% voličů, kterým bude 67 let a více. V roce 2050 bude nejpočetnější skupina voličů ve věku 80-85 let. Zájmy této skupiny lidí budou mít větší váhu než zájmy mladých, kteří ještě nebudou mít volební právo. Proto se nabízí požadavek volebního práva od narození. Od narození platí i základní lidská práva.

Tento požadavek Deutscher Familienverband se zdá být zatím nerealistický, ale pro jeho uskutečnění mluví řada skutečností:

– poslanci zákonodárného sboru nezatupují v současnosti mladé lidi a děti,

– senioři nemají vždy porozumění pro dobu, ve které budou muset žít jejich vnoučata, vnímají volbu převážně s ohledem na to, co to přinese jim,

– u nejmladší generaci se předpokládá nedostatečná připravenost pro volební akt, ale u seniorů s demencí se situace neřeší.

Inspirující setkání

Pracovní návštěva nabídla řadu podnětů, které budou dále zpracovávány. Zejména zaslouží zmínku způsob komunikace s politickou reprezentací, finanční ocenění rodinné péče o děti, chápání kvality u zařízení péče o děti a v neposlední řadě přístup k občanské angažovanosti v mezigeneračním zastoupení, kam patří i náměty na změnu volebního práva.                                      

          Děkujeme za podporu #erasmusplus